Hlavní strana ZemĚ Česká republika Metodika Krok 1: Výzkum a znalosti Kvantitativní a kvalitativní průzkumy První dotazníky pro zaměstnance a restaurace (2009) V České republice

V České republice

Zaměstnanci

Na dotazník odpovědělo 300 zaměstnanců. Cílová odezva byla 5 %, což nebylo v tomto případě dosaženo. Nicméně z tohoto prvotního dotazníku vyplynulo několik důležitých výsledků, které pomohly dotvářet první skupinu opatření a zpráv.
Následující graf analyzuje celkovou hmotnost zaměstnanců. Tato odezva ze strany samotných respondentů odpovídá národním statistickým údajům uvedeným dříve z hlediska procentuálního zastoupení dospělé populace s nadváhou.

Obrázek 6: Rozdělení dle hmotnosti uvedené zaměstnanci

Procento zaměstnanců, kteří mají v pracovní dny přestávku na oběd, je zobrazeno v následujícím grafu. Česká republika má nejnižší procento zaměstnanců, kteří mají oběd každý pracovní den (53,2 %). Ovšem pouze malá menšina nemá nikdy přestávku na oběd, a tedy většina je zcela jasně vhodnou cílovou skupinou.

Obrázek 7: Procento zaměstnanců, kteří mají oběd každý den

Více než 90 % českých zaměstnanců jí oběd v restauraci (94,8 %):

Obrázek 8: Rozdělení míst na oběd navštěvovaných českými zaměstnanci

Následující dotazy byly převzaty z dotazníků a ukazují postoj českých respondentů:
Během pracovního dne volím restauraci nebo jídelnu, protože: "Je v blízkosti mého pracoviště" (67 %), "Nabízí velké množství jídla" (47 %).
Většina zaměstnanců vyhledává při výběru místa svého oběda pohodlí a hodnotu za své peníze. Výživa byla bohužel nejméně často vybíraná odpověď s pouhými 11,5 % respondentů motivovaných výživovou hodnotou stravy.
Při obědě se rozhoduji o tom, co budu jíst, podle toho: "Na co mám právě chuť" (78,9 %). Pohodlí bylo opět hlavním určujícím prvkem při výběru. Nejméně často volenou odpovědí bylo: "Rada obsluhy" (3,6 %), což nás vede k předpokladu, že zákazníci si přednostně vybírají své jídlo sami.
Jaký je podle vás význam pojmu "vyvážená strava"? "Různé druhy potravin v přiměřeném množství konzumované v hezkém prostředí" (88,7 %).
Z hlediska výživových informací v restauraci bych chtěl mít: "Informaci o celkové energetické hodnotě" (47,7 %), "Symbol označující vyvážené pokrmy" (47,3 %).
V České republice se 9,7 % respondentů nezajímalo o výživové informace, což je více než v ostatních zemích účastnících se průzkumu. Většina zaměstnanců prohlásila, že seznam restaurací v blízkosti jejich společnosti, které nabízí vyváženou stravu, doplněný o výživové informace odesílané na e-mail, by byl nejlepším způsobem jejich upozornění na výživový program. Zaměstnanci mají tedy zájem být přímo kontaktováni a být vedeni.
"Pro mne osobně by nejlepším způsobem zvýšení povědomí o výživovém programu bylo:" Na pracovišti – seznam restaurací v blízkosti mé společnosti (65 %). V restauraci nebo jídelně – informační listy na stole (46,4 %). Tyto výsledky vedly k vytvoření sítě restaurací a některých nástrojů projektu.

Restaurace

Na dotazník odpovědělo 41 restaurací. Navzdory malému počtu výsledků byly učiněny některé závěry týkající se tohoto odvětví, které vedly k doporučením pro restaurace a vytvořily základ pro komunikační úsilí.
56 % respondentů tvrdilo, že si nejsou vědomi existence výživových programů. Tento výsledek vede k nutnosti vzdělávat majitele a provozovatele restaurací o existenci takových programů a o jejich možném zavedení v restauracích.
Hlavními důvody uvedenými pro neprovádění změn v jídlech v nabídce byly rozpočet (46,2 %) a čas (33,3 %). Dále 63,4 % respondentů nepoužívalo při přípravě místní produkty. Ovšem většina respondentů by se ráda dozvěděla více o vyvážené stravě.

50 % vlastníků restaurací by se rádo účastnilo školení a praktické instruktáže a bylo informováno o vyvážené stravě. To vedlo k vytvoření individuálních workshopů pro restaurace v České republice, které byly pilotně zavedeny ve 45 restauracích.