Proč takový programu ?
Co je obezita?
Úvod: Podle Světové zdravotnické organizace (WHO – World Health Organisation) je obezita jedním z největších zdravotních problémů lidstva 21. století. Výskyt obezity se v mnoha zemích WHO evropského regionu od 80. let minulého století ztrojnásobil, přičemž počet obézních nadále znepokojivě roste, zejména mezi dětmi. Obezitě se v různých částech regionu přičítá 2-8 % výdajů na zdravotnictví a 10-13 % úmrtí.*
Definice
„Obezita je nadbytek tělesného tuku, jenž často vede k významnému poškození zdraví. K obezitě dochází tehdy, vzroste-li počet tukových buněk v těle člověka. Osoba průměrného vzrůstu má mezi 30 a 35 miliardami tukových buněk. Pokud takový člověk nabývá na hmotnosti, nejprve se tukové buňky zvětšují, posléze jich však přibývá.“
Index BMI (Body Mass Index – index tělesné hmotnosti) je výpočet, jenž udává stav tělesné hmotnosti dospělých osob. Je definován jako hmotnost v kilogramech dělená druhou mocninou výšky v metrech (kg/m2).
Například dospělý člověk o hmotnosti 70 kg, který měří 1,75 m, má BMI 22,9 kg/m2.
BMI = 70 (kg) / 1,752 (m2) = 22,9 (kg/m2).
U dospělých nad 20 let podle hodnoty BMI určujeme následující kategorie:
| BMI | hodnocení stavu |
|---|---|
| pod 18,5 | podváha |
| 18,5 - 24,9 | norma – zdravá hmotnost |
| 25,0 - 29,9 | nadváha |
| 30,0 - 39,9 | obezita |
| nad 40 | těžká obezita |
Jaké jsou důsledky obezity?
Jsou dva typy důsledků: úmrtnost a nemocnost.
- Úmrtnost: obezita je jednou z příčin úmrtí, které lze nejlépe předcházet. Může zkrátit průměrnou délku života o 6-7 let, u těžké obezity to může být až 20 let
- Nemocnost: obezita může ovlivnit fyzický i duševní stav člověka a může být příčinou chronických onemocnění: kardiovaskulární choroby, diabetes 2. typu, vysoký krevní tlak, osteoartritida, obstruktivní apnea spánku, mozkové příhody a některé druhy rakoviny.
Proč je obezita veřejnou záležitostí?
Výtažek z webových stránek evropské regionální kanceláře WHO
Obezita a s ní spojená onemocnění převládají více mezi skupinami s nízkým socio-ekonomickým statutem. Podle statistických údajů lidé s nižšími příjmy konzumují více masa, nasycených tuků a cukrů, oproti lidem s vyššími příjmy, kteří jedí více ovoce a zeleniny. Navíc obyvatelé nižších příjmových skupin mají i omezenější přístup ke sportovnímu vyžití, což omezuje jejich možnosti tělesného cvičení.
Náklady plynoucí společnosti z nevhodných stravovacích návyků, životního stylu a obezity jsou značné. Až 6 % nákladů na zdravotnictví v evropském regionu pramení z obezity dospělých osob. V úvahu je třeba brát i nepřímé náklady v důsledku ztrát na životech, produktivity práce a souvisejících příjmů, které toto procento až zdvojnásobují.
Například ve Španělsku odhadují celkové náklady přičítané obezitě až na 2,5 mld. eur. Lidé trpící obezitou nebo souvisejícími chronickými onemocněními mají rovněž kvůli svým potížím častější absence v zaměstnání. V neposlední řadě jsou zde i společenské dopady, jako pocity společenské vyloučenosti, nízká výkonnost či až diskriminace v zaměstnání apod.
*Zdroj: WHO