Hlavní strana Zemí Česká republika

Česká republika

Evropský program FOOD - Boj s obezitou pomocí nabídky a poptávky – byl vytvořen jako projekt v roce 2009 díky spolufinancování ze strany Evropské komise (DG SANTE).
Společnost Edenred jako hlavní partner a koordinátor navrhla zástupcům orgánů veřejného zdravotnictví, odborníkům v oblasti výživy, výzkumným střediskům a univerzitám v šesti zemích (Belgii, České republice, Francii, Itálii, Španělsku a Švédsku) vytvoření partnerského konsorcia.
Navzdory ukončení financování z EU v dubnu 2011 se partneři rozhodli využít opatření a výsledky a pokračovat v rámci dlouhodobého programu, jehož se Česká republika účastní.

Partneři

Edenred

https://www.edenred.cz

Společnost Edenred navrhuje a vyvíjí poukázkové programy pro společnosti a orgány veřejné správy. Jejím vlajkovým produktem je stravenka (neboli Ticket Restaurant®), která se používá po celém světě již déle než 50 let a využívá ji každý den více než 43 miliónů lidí ve 42 zemích.
Stravenky se mohou používat jako stimuly pro provádění změn stravovacích a životních návyků zaměstnanců. Dále je projekt FOOD, z něhož se stal dlouhodobý program, v dokonalém souladu se stanovenými strategickými podnikovými cíli sociální odpovědnosti Edenred, z nichž je hlavní prioritou přístup k vyvážené stravě. Edenred odpovídá za koordinaci programu a za rozšiřování informací a výsledků.

STOB (Stop Obesity, Stop obezitě)

http://www.stob.cz/cs/home

STOB je součástí neziskového nevládního občanského sdružení Hravě žij zdravě o. s. Projekt STOB (Stop obezitě) pomáhá lidem citlivě hubnout. Jeho cílem je podpora zdravého životního stylu a prevence obezity u dětí a dospělých.
Cílem programu STOB je vytvořit systémovou platformu zaměřující se na péči o děti a dospělé s nadváhou nebo obezitou a zahrnuje jak odborníky, tak laiky. Další aktivity tohoto občanského sdružení zahrnují organizování kurzů snižování hmotnosti založené na kognitivně behaviorální psychoterapii a pokrývají celou Českou republiku.

Metodika

Krok 1: Výzkum a znalosti

Inventář stávajících výsledků

Během projektové fáze (2009-2011) provedlo konsorcium několik akcí před vytvořením nástrojů a spuštěním komunikačních kampaní, aby se zjistilo, co bylo dosud v této oblasti učiněno a určily se potřeby obou cílových skupin, zaměstnanců a restaurací.
Nejprve byla provedena podrobná analýza stávajících programů souvisejících s výživovými zásahy. Tato analýza byla provedena za účelem pochopení iniciativ, které byly již uskutečněny v různých zemích z hlediska intervencí za účelem podpory zdravého stravování v pracovním prostředí. Jádrem analýzy byly iniciativy zaměřené na vyvážené jídlo v restauracích a na zaměstnance společností.
70 programů odpovídalo kritériím analýzy a bylo zahrnuto do této analýzy.

Níže jsou uvedeny programy a zásahy zjištěné v České republice, které byly zahrnuty do inventáře FOOD v projektové fázi (2009-2011).

Byl spuštěn sdružením Metal Alliance v roce 1999 na neomezenou dobu a zahrnuje opatření na pracovišti nabízené bezplatně. Cílem zásahu bylo snížit nemocnost zaměstnanců a zlepšit odpovědnost a angažování společností při vytváření zdravých pracovišť. Toho se dosahuje cílením společností a jejich podporou ke zvýšení jejich zapojení pomocí vnitřní komunikace.
Tento program byl zaměřen pouze na společnosti pojištěné u Metal Alliance poskytující prostředky ke zlepšení zdraví zaměstnanců a tedy ke zvyšování zisku společnosti. Hlavní zjištěnou slabou stránkou bylo to, že nebyli aktivně zapojeni zaměstnanci.

Tento program byl spuštěn v roce 2002 a je nabízen bezplatně. Jeho cílem bylo podporovat společnosti, aby se staraly o zdraví svých zaměstnanců se zaměřením na zaměstnance a zaměstnavatele, a dále zvyšovat odpovědnost a zapojení společností v oblasti zdraví a bezpečnosti na pracovišti. Společnosti prováděly sebehodnocení pomocí dotazníku se zprávami o hodnocení, které se vypracovávaly každé tři roky.
Hlavní zprávou bylo zvyšování zapojení společností prostřednictvím komunikace na vyšší úrovni vzhledem k zaměstnancům a společnostem. Program vytvořil pobídky pro společnosti, aby zjistily a změnily chování zaměstnanců ke svému zdraví.
Projekt zahrnoval veškeré parametry pro zdraví, bezpečnost a blahobyt zaměstnanců a nesoustředil se pouze na potraviny, ale i na bezpečný a zdravý životní styl. Ani zde se zaměstnanec projektu aktivně neúčastnil.

Šlo o bezplatný program podporující zdravou výživu spuštěný společností Škoda Auto v roce 2006 a jeho trvání bylo naplánováno na 3 a více let.
Cílem programu bylo snížit nemocnost a dlouhodobou pracovní neschopnost zaměstnanců. Hlavní zprávou bylo zlepšení zdravých návyků nabídkou alternativních zdravých potravin. To se provádělo poskytováním informací všem zaměstnancům na Intranetu, např. užitečné nástroje pro kontrolu stavu osobního BMI. Hodnocení bylo prováděno tak, že zaměstnanci poskytovali informace o svém příjmu energie a o skladbě jídel. Ani zde nebyli zaměstnanci aktivně zapojeni.

Šlo o bezplatný program spuštěný SZÚ v roce 1999 po neomezenou dobu. Cílem programu byla podpora a pobídka společnosti k převzetí odpovědnosti za zdraví svých zaměstnanců z hlediska ovlivňování změny chování (na úrovni vedení), zlepšení odpovědnosti a zapojení společnosti v oblasti zdraví a bezpečnosti zaměstnanců na pracovišti, a to prostřednictvím vnitřní komunikace. Tento program byl podporován vládou a zahrnoval i jiné aspekty zdravého životního stylu. Jeho slabou stránkou bylo, že zaměstnanec nehrál aktivní roli v programu.

Byl spuštěn sdružením STOB v roce 2008 a účast v něm byla bezplatná. Zaměřoval se na podporu veřejnosti v pokusech o změny v životním stylu z hlediska stravování a fyzické aktivity. Byl otevřen široké veřejnosti a zaměstnancům. Tento program se zaměřoval na podporu hubnutí účastníků a na zlepšení jejich zdravých stravovacích návyků za účelem zlepšení zdravotního stavu. To se provádělo pomocí interaktivní intranetové aplikace, která běžela čtyři týdny a zahrnovala také školicí program.
Tento program využíval ke změnám osobních návyků kognitivně behaviorální metody. Byl vysoce interaktivní a vyžadoval samostudium a osobní zapojení. Také vyžadoval zapojení od svých uživatelů, protože běžel pouze omezenou dobu.

Souhrn

Veškeré analyzované zásahy byly bezplatné. To je na jedné straně výhodou, protože může podporovat účast více lidí, ale na druhé straně to může mít za následek nízkou úroveň zapojení.
Z těchto pěti programů byly čtyři zaměřeny na společnost. V těchto případech vytváří zdraví zaměstnanci zdravější pracovní sílu, což je pro společnost přínosné. To prokazuje rozvíjející se zájem o zdraví zaměstnanců, což znamená, že nastal správný okamžik pro vývoj takových zásahů.
Jednou ze slabých stránek zjištěných u většiny programů bylo to, že zaměstnanci do nich nebyli aktivně zapojeni. Další bylo to, že žádný z programů neměl přísná monitorovací a hodnoticí kritéria a nebylo možno vypočítat jejich náklady.

Přezkoumání stávajících programů zahrnutých do inventáře umožnilo partnerům učinit několik společných závěrů.

  • U většiny programů obecně scházelo hodnocení
  • Projekty nebyly dobře propagovány
  • Cílové osoby byly většinou pasivní
  • Nízká účast odborníků
  • V důsledku nesprávného posouzení cílových osob byly vytvořeny nevhodné nástroje
  • Nedostatečné zviditelnění a jasnost vytvořených nástrojů

Kvantitativní a kvalitativní průzkumy

První dotazníky pro zaměstnance a restaurace (2009)

Po přezkoumání stávajících programů a na základě hlavních zjištění byl spuštěn průzkum se dvěma dotazníky: jeden byl zaměřen na restaurace a druhý na zaměstnance. Tento průzkum byl proveden v každé zúčastněné zemi prostřednictvím sítě Edenred; navržen byl organizací CIRIHA a Ústavem Paula Bocuse a později byl analyzován výzkumným střediskem Ústavu Paula Bocuse ve Francii.
Tyto dotazníky byly zaměřeny nejméně na 52 000 zaměstnanců a 5 000 restaurací v šesti zúčastněných zemích. Na dotazníky odpovědělo celkem 4 529 zaměstnanců a 399 restaurací, tedy míra odezvy byla nad 5 %, jak se předpokládalo.

Zaměstnanci

Na dotazník odpovědělo 300 zaměstnanců. Cílová odezva byla 5 %, což nebylo v tomto případě dosaženo. Nicméně z tohoto prvotního dotazníku vyplynulo několik důležitých výsledků, které pomohly dotvářet první skupinu opatření a zpráv.
Následující graf analyzuje celkovou hmotnost zaměstnanců. Tato odezva ze strany samotných respondentů odpovídá národním statistickým údajům uvedeným dříve z hlediska procentuálního zastoupení dospělé populace s nadváhou.

Obrázek 6: Rozdělení dle hmotnosti uvedené zaměstnanci

Procento zaměstnanců, kteří mají v pracovní dny přestávku na oběd, je zobrazeno v následujícím grafu. Česká republika má nejnižší procento zaměstnanců, kteří mají oběd každý pracovní den (53,2 %). Ovšem pouze malá menšina nemá nikdy přestávku na oběd, a tedy většina je zcela jasně vhodnou cílovou skupinou.

Obrázek 7: Procento zaměstnanců, kteří mají oběd každý den

Více než 90 % českých zaměstnanců jí oběd v restauraci (94,8 %):

Obrázek 8: Rozdělení míst na oběd navštěvovaných českými zaměstnanci

Následující dotazy byly převzaty z dotazníků a ukazují postoj českých respondentů:
Během pracovního dne volím restauraci nebo jídelnu, protože: "Je v blízkosti mého pracoviště" (67 %), "Nabízí velké množství jídla" (47 %).
Většina zaměstnanců vyhledává při výběru místa svého oběda pohodlí a hodnotu za své peníze. Výživa byla bohužel nejméně často vybíraná odpověď s pouhými 11,5 % respondentů motivovaných výživovou hodnotou stravy.
Při obědě se rozhoduji o tom, co budu jíst, podle toho: "Na co mám právě chuť" (78,9 %). Pohodlí bylo opět hlavním určujícím prvkem při výběru. Nejméně často volenou odpovědí bylo: "Rada obsluhy" (3,6 %), což nás vede k předpokladu, že zákazníci si přednostně vybírají své jídlo sami.
Jaký je podle vás význam pojmu "vyvážená strava"? "Různé druhy potravin v přiměřeném množství konzumované v hezkém prostředí" (88,7 %).
Z hlediska výživových informací v restauraci bych chtěl mít: "Informaci o celkové energetické hodnotě" (47,7 %), "Symbol označující vyvážené pokrmy" (47,3 %).
V České republice se 9,7 % respondentů nezajímalo o výživové informace, což je více než v ostatních zemích účastnících se průzkumu. Většina zaměstnanců prohlásila, že seznam restaurací v blízkosti jejich společnosti, které nabízí vyváženou stravu, doplněný o výživové informace odesílané na e-mail, by byl nejlepším způsobem jejich upozornění na výživový program. Zaměstnanci mají tedy zájem být přímo kontaktováni a být vedeni.
"Pro mne osobně by nejlepším způsobem zvýšení povědomí o výživovém programu bylo:" Na pracovišti – seznam restaurací v blízkosti mé společnosti (65 %). V restauraci nebo jídelně – informační listy na stole (46,4 %). Tyto výsledky vedly k vytvoření sítě restaurací a některých nástrojů projektu.

Restaurace

Na dotazník odpovědělo 41 restaurací. Navzdory malému počtu výsledků byly učiněny některé závěry týkající se tohoto odvětví, které vedly k doporučením pro restaurace a vytvořily základ pro komunikační úsilí.
56 % respondentů tvrdilo, že si nejsou vědomi existence výživových programů. Tento výsledek vede k nutnosti vzdělávat majitele a provozovatele restaurací o existenci takových programů a o jejich možném zavedení v restauracích.
Hlavními důvody uvedenými pro neprovádění změn v jídlech v nabídce byly rozpočet (46,2 %) a čas (33,3 %). Dále 63,4 % respondentů nepoužívalo při přípravě místní produkty. Ovšem většina respondentů by se ráda dozvěděla více o vyvážené stravě.

50 % vlastníků restaurací by se rádo účastnilo školení a praktické instruktáže a bylo informováno o vyvážené stravě. To vedlo k vytvoření individuálních workshopů pro restaurace v České republice, které byly pilotně zavedeny ve 45 restauracích.

Kvalitativní průzkum restaurací

Souběžně s kvantitativním průzkumem byla v roce 2009 provedena kvalitativní studie restaurací. Tento průzkum byl proveden ve dvanácti zemích (Belgii, Brazílii, České republice, Francii, Německu, Řecku, Indii, Itálii, Maroku, Polsku, Španělsku, Velké Británii) a v každé zemi bylo vybráno pět restaurací. Cílem tohoto průzkumu bylo pochopit, jak a proč vaří kuchaři tak, jak vaří, a co by mohlo vyvolat změnu v jejich postoji. Další fází bylo pokusit se přesvědčit restaurace, že vařit zdravě má mnoho výhod, aniž by došlo ke zvýšení nákladů.

V České republice bylo vybráno pět restaurací a jejich vlastníci byli dotazováni z hlediska jejich postoje ke zdravému vaření. Z toho vyplynulo několik společných témat, i když se vybrané restaurace lišily z hlediska typu nabízených jídel a svých zákazníků. Hlavním zjištěným problémem bylo, že jíst zdravá vyvážená jídla není součástí české kultury. To znamená, že vlastníci restaurací nevěnují příliš pozornosti svým postupům vaření, např. množství tuku používaného při přípravě pokrmů. Vlastníci restaurací si dále nejsou vědomi žádných existujících národních systémů zdraví. Sezónnost závisela na typu restaurace a produkty byly nakupovány místně nebo v zahraničí podle ceny a poptávky po kvalitě ze strany zákazníků.
Nicméně vlastníci restaurací zaregistrovali zvýšenou poptávku po zdravém jídle a všichni až na jednoho z dotazovaných vlastníků restaurací mají pozitivní přístup ke zdravému vaření a mají zájem o školení, které by jim vysvětlilo, jak vařit zdravě, aniž by utráceli více peněz.

Krok 2: Doporučení

Po konsolidaci výsledků z inventáře a prvního průzkumu v roce 2009 vymezili odborníci skupinu doporučení zaměřených na restaurace a zaměstnance.
Účelem těchto doporučení bylo nabídnout konkrétní a praktické rady, které by oběma cílovým skupinám pomohly přijmout zdravější stravovací návyky.
Navzdory záměru některých partnerů vytvořit pouze společná evropská doporučení se každá země rozhodla přijmout doporučení podle svých místních kulturních zvyků. Po dalších konzultacích na národní úrovni přijali partneři šest společných evropských doporučení pro zaměstnance a jedno pro restaurace.

Doporučení přijatá v České republice souvisela s nabídkou pokrmů, která je kulturně specifická pro tuto zemi. Dále závisí na místních stravovacích návycích a vztahu ke zdravým potravinám s cílem boje se zvyšující se nadváhou a obezitou. Partneři zapracovali stravovací doporučení vytvořená Ministerstvem zdravotnictví České republiky.

Doporučení zaměstnancům

Účelem těchto doporučení bylo poskytnout zaměstnancům jednoduché a snadno použitelné návody pro pomoc při výběru stravy během pracovního dne. Jedním ze základních výživových pravidel byl význam konzumace tří hlavních jídel během dne. Jejich maximální obsah energie má být 20 % příjmu energie při snídani, 35 % při obědě a 30 % při večeři. Dopolední a odpolední svačina má poskytovat maximálně 5 až 10 % denního příjmu energie s přibližně tříhodinovými intervaly mezi jídly.
Zaměstnanci by měli tato čísla používat jako vodítka ke zlepšení svého zdraví a k úpravě svých stravovacích návyků, a to nejen během pracovního dne.

  • Dříve pokrm ochutnatnejte, než jej solíte a/nebo zkuste jiné koření.
  • Omezit používání živočišných tuků a dávat přednost tukům rostlinným.
  • Jíst nejméně 5 kusů ovoce / zeleniny denně.
  • Jako desert jíst sezónní ovoce, které čas od času může být alternativou mléčným výrobkům.
  • Zvolte typy šetrné kuchyňské úpravy (vaření v páře, pečení, grilování, atd.)
  • Jako nápoj k obědu zvolte vodu.
  • Je nutné a velmi důležité zvolit a udržovat pravidelný stravovací režim: Doporučujeme mít tři hlavní denní jídla. Maximum energetického příjmu by měl představovat oběd, snídaně by měla být považována za důležitou součást každodenního stravování, poslední třetina by měla představovat večeře. Dopolední a odpolední svačiny musí představovat jen malý podíl z denního příjmu energie, proto volte zeleninu nebo ovoce. Doporučuje se dodržovat 3 hodinové intervalech mezi každými jídly.
  • Myslete na to, že snídaně je nejdůležitější jídlo dne, a pocit pohody, který je dobrým začátkem pro každý den.
  • Malý hlad mezi hlavními jídly zaháňejte ovoce.či zeleninou.

Doporučení restauracím

V České republice bylo schváleno celkem osm doporučení. Doporučení 2 až 7 jsou specifická pro místní kulturní zvyky. Společně tvoří návody pro české restaurace. Důraz na majitele restaurací a kuchaře se kladl na vaření tradičně těžkých českých jídel ve vyváženější formě. Doporučení vycházela z tradičních každodenních jídel a řídila se následujícími zásadami:

  • Doporučené způsoby úpravy v páře, pečení v troubě či grilování.
  • Nabízet malé a velké porce.
  • V naší zemi servírujeme oproti jiným zemím nadměrně velké přílohy – hodně sacharidů
    • Nabízet menší porci masa, ale více zeleniny, příloha by měla představovat čtvrtinu porce na talíři
    • Změnit poměr živin – více zeleniny, méně přílohy – a to jak pro minutková jídla, tak i pro typicky česká = polovina zeleniny, čtvrtina přílohy a čtvrtina masa.
  • Nabízet možnost výběru menších porcí
    • Naše specifikum jsou polévky, například gulášová s pečivem, kterou poté následuje hlavní jídlo, je tak celé menu kaloricky příliš vydatné.
    • Servírujte buď menší porce polévky bez pečiva, nebo nabízejte vydatné polévky s pečivem jako hlavní jídlo.
  • Zvyšit nabídku zeleninových salátů, zejména jsou-li ochuceny olivový nebo řepkový olejem.
  • Snížit obsah trans-mastných kyselin v jedlých tucích i ve výrobcích, kde se jedlé tuky používají, upřednostnit olivový a řepkový olej – lisované za studena.
  • Rozšířit nabídku luštenin v zimním období.
  • Používat méně tuku a soli + Solit jodisovanou solí.

Kritéria, která je nutno dodržovat pro zařazení do sítě restaurací FOOD

Po vytvoření doporučení FOOD pro restaurace byla vytvořena síť restaurací dodržujících určitý počet doporučení.
V České republice musí restaurace dodržovat 5 z těchto 8 doporučení, aby se staly součástí sítě restaurací FOOD.

Mapu celé sítě restaurací FOOD zobrazíte po kliknutí na

Krok 3: Komunikační strategie

Road show (2009)

Komunikační kampaň oficiálně začala z říjnu 2009 s „road show“ v šesti zúčastněných zemích. Dvoupodlažní autobus upravený pomocí barev FOOD projížděl v projektové fázi významným městem v každé ze šesti zemí. Cesta začala v Paříži a pak pokračovala přes Brusel, Stockholm, Prahu a Milán do Madridu. Tyto jednodenní zastávky umožnily partnerům předvést první vytvořené nástroje a vysvětlit cíle a opatření projektu.

Těchto aktivit se účastnilo mnoho novinářů a návštěvníků.
Šéfkuchař Martin Šindelář ze slavné restaurace „Le Pavillon“ předváděl mnoho kulinářských ukázek: předkrmy, zdravé sendviče, přípravu ovoce, banánový dort a mnoho dalších.
Show organizovala česká společnost STOB, na které Iva Málková porovnávala tradiční pokrmy připravené v kalorické verzi se zdravějšími způsoby vaření a odpověděla na mnoho dotazů. Mnoho lidí s ohromením zjistilo, že průmyslově vyráběné nápoje mohou obsahovat téměř 44 kostek cukru!
Herci předvedli představení, v němž zábavnou formou vysvětlili, co je to vyvážená strava, a srovnali typické pokrmy připravené různými způsoby.
Nakonec byli návštěvníci vyzváni ke změření svého krevního cholesterolu a ke kontrole svých stravovacích návyků.

Komunikační nástroje

Během projektové a programové fáze bylo vytvořeno několik komunikačních nástrojů zaměřených na obě cílové skupiny:

Viz Komunikační nástroje pro zaměstnance

Viz Komunikační nástroje pro restaurace

Krok 4: Vyhodnocení

Druhé dotazníky pro zaměstnance a restaurace (2010)

Druhý průzkum byl proveden v roce 2010 s cílem ověřit a vyhodnotit první fázi projektu a úspěšnost použitých nástrojů. V tomto bodě projekt dosáhl mnoha svých cílů. V každé zemi byla vytvořena stravovací doporučení pro restaurace i zaměstnance a v každé zemi a v rámci celého projektu byly vytvořeny komunikační nástroje. Během 28 měsíců trvání projektu bylo představeno a zavedeno více než 100 komunikačních iniciativ. Zvláště oblíbené byly webové stránky, které byly od února 2009 do května 2011 navštíveny více než 66 600krát.
Odhaduje se, že za 28 měsíců se zprávy o projektu dostaly k přibližně čtyřem miliónům zaměstnanců a 195 000 restauracím.

Hodnotitelé zdůraznili několik obtíží z hlediska dotazníků průzkumu, s nimiž se setkali, zejména skutečnost, že dotazníky byly nakonec příliš dlouhé vlivem potřeby posoudit různé druhy národních zásahů, což mohlo mít vliv na menší počet reakcí.
Výstupy a dopady na evropské úrovni byly analyzovány výzkumným střediskem Ústavu Paula Bocuse.
Dotazník se dostal minimálně k 52 000 zaměstnanců. Je obtížné říci, jakým způsobem projekt ovlivnil volbu vyvážené stravy ze strany zaměstnanců, jelikož obecným cílem bylo zvýšit povědomí a poskytnout této cílové skupině informace o možnostech výběru zdravějšího jídla. Nicméně důležitým závěrem vyplývajícím z průzkumu v roce 2010 byla skutečnost, že 59 % zaměstnanců upřednostňovalo zdravější stravování během oběda, což znamená, že jde i nadále o významnou cílovou skupinu.
Z hlediska restaurací se dotazníky dostaly do nejméně 5 000 zařízení. Velice pozitivní je, že po několika měsících se více než 1 760 podniků připojilo k síti restaurací FOOD na základě národních doporučení navzdory skutečnosti, že zásahy zaměřené na personál restaurací byly prováděny poměrně pozdě během projektu. Tento krátký časový rámec by mohl u druhého průzkumu vysvětlovat poměrně nízkou úroveň povědomí u restaurací (pouze 10 % respondentů znalo cíle projektu), přesto výsledky ukazovaly, že 51 % z nich spatřovalo přínos v podávání zdravějších pokrmů.
Proto je pokračující podpora z programů jako je FOOD nutná k dalšímu zvýšení poptávky po tomto druhu potravin / pokrmů ze strany zákazníků a ke zvýšení počtu restaurací, které je nabízejí.
Zcela na vrcholu mnoha vytvořených a zavedených opatření a nástrojů a po vytvoření sítě restaurací FOOD stojí další úspěch projektu, tedy vytvoření úspěšného partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem.

Výsledky dotazníku pro zaměstnance

V České republice odpovědělo na dotazník 873 zaměstnanců (14,1 % z celkového vzorku v porovnání s pouhými 7 % v roce 2009). Respondenty byly z 80 % ženy (což přesahuje průměrnou hodnotu v ostatních zemích) a 27,9 % z nich bylo starších než 50 let (tento podíl je značně vyšší, než se očekávalo).
Čeští respondenti vnímali to, že je jejich strava nezdravá, častěji než v jiných zemích. Pouze 6 % respondentů (58 osob) uvedlo, že jedí 5 porcí ovoce a zeleniny 6 až 7krát týdně. Většina (214 respondentů neboli 25 %) má 5 porcí pouze jednou až dvakrát týdně.
50 % zaměstnanců dosud neslyšelo o národním programu podporujícím zdravé stravování, nicméně by rádi o tomto tématu získali více informací.
64 % respondentů uvedlo, že mají přestávku na oběd každý den, přičemž pouze 5 % nemá během dne přestávku na oběd nikdy. 83 % z těch, kteří mají přestávku na oběd, jí v restauraci. To i nadále ukazuje, že čeští zaměstnanci jsou dobrou cílovou skupinou pro tento projekt.
Většina (přibližně 60 %) zaměstnanců uvedla, že vyvážené jídlo není nikdy v nabídce, když jedí v restauraci. Většina (třetina respondentů) uvedla, že jako dezert se nikdy nenabízí ovoce a dále že jako předkrm si nemohou vybrat nic jiného než pečivo (46 %). To ukazuje, že doporučení FOOD v těchto restauracích nejsou dodržována. Pokud by byly tyto možnosti k dispozici, pomohlo by to českým zaměstnancům vybírat si zdravější jídlo (což se dotýká dříve uvedeného „jedovaté prostředí“).
Celých 58 % respondentů se nezajímá o rady ohledně stravování od personálu restaurace a vyhodnotilo znalosti nebo ochotu personálu pomoci s volbou jídla jako nejméně důležitý faktor při výběru restaurace. Podobný trend existuje i v ostatních zemích, ale toto procento je v České republice nejvyšší.

Výsledky dotazníku pro restaurace

Na dotazník odpovědělo 57 restaurací (což odpovídá 18 % celkového vzorku odpovědí ze šesti zemí). Z toho 73,7 % restaurací nabízelo zvláštní obědový jídelní lístek (zlevněnou nabídku, jídlo, pokrm nebo menu) s polévkou, hlavním chodem a dezertem jako oblíbenou možnost. Většinu zákazníků v těchto restauracích tvořili zaměstnanci (naše cílová skupina).
Pozitivním faktem je, že 40 % respondentů si přálo získat více informací o vyvážené stravě a o projektu FOOD. Většina restaurací by ráda absolvovala školení, aby se dozvěděla více o vyvážené stravě.
Ovšem více než 40 % restaurací bylo přesvědčeno, že jejich zákazníci mohou negativně přijímat podávání vyvážené stravy. V České republice by měla být prioritou změna postoje vlastníků restaurací ke zdravějšímu stravování. Toho lze dosáhnout ukázkou toho, že tyto změny lze provádět, aniž by bylo na přípravu jídla spotřebováno více času nebo peněz.

Navzdory krátké době, která uplynula mezi prvním a druhým průzkumem, a potížím při určování, zda došlo ke změně chování, vyplynuly z dotazníků některé slibné výsledky. Čeští zaměstnanci jsou i nadále dobrými kandidáty z hlediska provádění zásahů, jelikož často obědvají v restauraci. Také mají zájem dozvědět se více o zdravém stravování. Zvýšená poptávka ze strany zaměstnanců by mohla povzbudit restaurace, aby učinily nezbytné změny v nabízeném jídle.

Dotazníkové šetření inspirované průzkumy v letech 2009 a 2010 nazývané Barometry FOOD se provádí každý rok od roku 2012 k monitorování vývoje návyků a názorů obou cílových skupin – zaměstnanců i restaurací – na vyváženou stravu.

Kliknutím sem zobrazíte výsledky pro Českou republiku

Krok 5: Přizpůsobení a rozšíření

Data shromážděná během hodnocení umožňují partnerům přizpůsobit komunikační strategii podle potřeb a očekávání zaměstnanců a restaurací. Jde o nepřetržité zdokonalování programu, jeho poselství a komunikačních nástrojů.