Česká republika

Během projektové fáze (2009-2011) provedlo konsorcium několik akcí před vytvořením nástrojů a spuštěním komunikačních kampaní, aby se zjistilo, co bylo dosud v této oblasti učiněno a určily se potřeby obou cílových skupin, zaměstnanců a restaurací.
Nejprve byla provedena podrobná analýza stávajících programů souvisejících s výživovými zásahy. Tato analýza byla provedena za účelem pochopení iniciativ, které byly již uskutečněny v různých zemích z hlediska intervencí za účelem podpory zdravého stravování v pracovním prostředí. Jádrem analýzy byly iniciativy zaměřené na vyvážené jídlo v restauracích a na zaměstnance společností.
70 programů odpovídalo kritériím analýzy a bylo zahrnuto do této analýzy.

Níže jsou uvedeny programy a zásahy zjištěné v České republice, které byly zahrnuty do inventáře FOOD v projektové fázi (2009-2011).

Souhrn

Veškeré analyzované zásahy byly bezplatné. To je na jedné straně výhodou, protože může podporovat účast více lidí, ale na druhé straně to může mít za následek nízkou úroveň zapojení.
Z těchto pěti programů byly čtyři zaměřeny na společnost. V těchto případech vytváří zdraví zaměstnanci zdravější pracovní sílu, což je pro společnost přínosné. To prokazuje rozvíjející se zájem o zdraví zaměstnanců, což znamená, že nastal správný okamžik pro vývoj takových zásahů.
Jednou ze slabých stránek zjištěných u většiny programů bylo to, že zaměstnanci do nich nebyli aktivně zapojeni. Další bylo to, že žádný z programů neměl přísná monitorovací a hodnoticí kritéria a nebylo možno vypočítat jejich náklady.

Přezkoumání stávajících programů zahrnutých do inventáře umožnilo partnerům učinit několik společných závěrů.

• U většiny programů obecně scházelo hodnocení
• Projekty nebyly dobře propagovány
• Cílové osoby byly většinou pasivní
• Nízká účast odborníků
• V důsledku nesprávného posouzení cílových osob byly vytvořeny nevhodné nástroje
• Nedostatečné zviditelnění a jasnost vytvořených nástrojů

Po přezkoumání stávajících programů a na základě hlavních zjištění byl spuštěn průzkum se dvěma dotazníky: jeden byl zaměřen na restaurace a druhý na zaměstnance. Tento průzkum byl proveden v každé zúčastněné zemi prostřednictvím sítě Edenred; navržen byl organizací CIRIHA a Ústavem Paula Bocuse a později byl analyzován výzkumným střediskem Ústavu Paula Bocuse ve Francii.
Tyto dotazníky byly zaměřeny nejméně na 52 000 zaměstnanců a 5 000 restaurací v šesti zúčastněných zemích. Na dotazníky odpovědělo celkem 4 529 zaměstnanců a 399 restaurací, tedy míra odezvy byla nad 5 %, jak se předpokládalo.

Zaměstnanci

Na dotazník odpovědělo 300 zaměstnanců. Cílová odezva byla 5 %, což nebylo v tomto případě dosaženo. Nicméně z tohoto prvotního dotazníku vyplynulo několik důležitých výsledků, které pomohly dotvářet první skupinu opatření a zpráv.
Následující graf analyzuje celkovou hmotnost zaměstnanců. Tato odezva ze strany samotných respondentů odpovídá národním statistickým údajům uvedeným dříve z hlediska procentuálního zastoupení dospělé populace s nadváhou.

Obrázek 6: Rozdělení dle hmotnosti uvedené zaměstnanci

Procento zaměstnanců, kteří mají v pracovní dny přestávku na oběd, je zobrazeno v následujícím grafu. Česká republika má nejnižší procento zaměstnanců, kteří mají oběd každý pracovní den (53,2 %). Ovšem pouze malá menšina nemá nikdy přestávku na oběd, a tedy většina je zcela jasně vhodnou cílovou skupinou.

Obrázek 7: Procento zaměstnanců, kteří mají oběd každý den

Více než 90 % českých zaměstnanců jí oběd v restauraci (94,8 %):

Obrázek 8: Rozdělení míst na oběd navštěvovaných českými zaměstnanci

Následující dotazy byly převzaty z dotazníků a ukazují postoj českých respondentů:
Během pracovního dne volím restauraci nebo jídelnu, protože: "Je v blízkosti mého pracoviště" (67 %), "Nabízí velké množství jídla" (47 %).
Většina zaměstnanců vyhledává při výběru místa svého oběda pohodlí a hodnotu za své peníze. Výživa byla bohužel nejméně často vybíraná odpověď s pouhými 11,5 % respondentů motivovaných výživovou hodnotou stravy.
Při obědě se rozhoduji o tom, co budu jíst, podle toho: "Na co mám právě chuť" (78,9 %). Pohodlí bylo opět hlavním určujícím prvkem při výběru. Nejméně často volenou odpovědí bylo: "Rada obsluhy" (3,6 %), což nás vede k předpokladu, že zákazníci si přednostně vybírají své jídlo sami.
Jaký je podle vás význam pojmu "vyvážená strava"? "Různé druhy potravin v přiměřeném množství konzumované v hezkém prostředí" (88,7 %).
Z hlediska výživových informací v restauraci bych chtěl mít: "Informaci o celkové energetické hodnotě" (47,7 %), "Symbol označující vyvážené pokrmy" (47,3 %).
V České republice se 9,7 % respondentů nezajímalo o výživové informace, což je více než v ostatních zemích účastnících se průzkumu. Většina zaměstnanců prohlásila, že seznam restaurací v blízkosti jejich společnosti, které nabízí vyváženou stravu, doplněný o výživové informace odesílané na e-mail, by byl nejlepším způsobem jejich upozornění na výživový program. Zaměstnanci mají tedy zájem být přímo kontaktováni a být vedeni.
"Pro mne osobně by nejlepším způsobem zvýšení povědomí o výživovém programu bylo:" Na pracovišti – seznam restaurací v blízkosti mé společnosti (65 %). V restauraci nebo jídelně – informační listy na stole (46,4 %). Tyto výsledky vedly k vytvoření sítě restaurací a některých nástrojů projektu.

Restaurace

Na dotazník odpovědělo 41 restaurací. Navzdory malému počtu výsledků byly učiněny některé závěry týkající se tohoto odvětví, které vedly k doporučením pro restaurace a vytvořily základ pro komunikační úsilí.
56 % respondentů tvrdilo, že si nejsou vědomi existence výživových programů. Tento výsledek vede k nutnosti vzdělávat majitele a provozovatele restaurací o existenci takových programů a o jejich možném zavedení v restauracích.
Hlavními důvody uvedenými pro neprovádění změn v jídlech v nabídce byly rozpočet (46,2 %) a čas (33,3 %). Dále 63,4 % respondentů nepoužívalo při přípravě místní produkty. Ovšem většina respondentů by se ráda dozvěděla více o vyvážené stravě.

50 % vlastníků restaurací by se rádo účastnilo školení a praktické instruktáže a bylo informováno o vyvážené stravě. To vedlo k vytvoření individuálních workshopů pro restaurace v České republice, které byly pilotně zavedeny ve 45 restauracích.

Souběžně s kvantitativním průzkumem byla v roce 2009 provedena kvalitativní studie restaurací. Tento průzkum byl proveden ve dvanácti zemích (Belgii, Brazílii, České republice, Francii, Německu, Řecku, Indii, Itálii, Maroku, Polsku, Španělsku, Velké Británii) a v každé zemi bylo vybráno pět restaurací. Cílem tohoto průzkumu bylo pochopit, jak a proč vaří kuchaři tak, jak vaří, a co by mohlo vyvolat změnu v jejich postoji. Další fází bylo pokusit se přesvědčit restaurace, že vařit zdravě má mnoho výhod, aniž by došlo ke zvýšení nákladů.

V České republice bylo vybráno pět restaurací a jejich vlastníci byli dotazováni z hlediska jejich postoje ke zdravému vaření. Z toho vyplynulo několik společných témat, i když se vybrané restaurace lišily z hlediska typu nabízených jídel a svých zákazníků. Hlavním zjištěným problémem bylo, že jíst zdravá vyvážená jídla není součástí české kultury. To znamená, že vlastníci restaurací nevěnují příliš pozornosti svým postupům vaření, např. množství tuku používaného při přípravě pokrmů. Vlastníci restaurací si dále nejsou vědomi žádných existujících národních systémů zdraví. Sezónnost závisela na typu restaurace a produkty byly nakupovány místně nebo v zahraničí podle ceny a poptávky po kvalitě ze strany zákazníků.
Nicméně vlastníci restaurací zaregistrovali zvýšenou poptávku po zdravém jídle a všichni až na jednoho z dotazovaných vlastníků restaurací mají pozitivní přístup ke zdravému vaření a mají zájem o školení, které by jim vysvětlilo, jak vařit zdravě, aniž by utráceli více peněz.